JAK TO VIDÍM JÁ: DUALITA, REALITA, NOVÝ VĚK

13.08.2013 15:12

Ke konci června natrvalo skončil systém duality a rozdvojení - oddělování. Dluhy, tak často nazývané karmou, již také byly “smazány”. A to, zda vše, co bylo realitou, setrvá v přijetí iluze, je čistě naše svobodná volba. 

 

Můžeme se, daleko více než dříve, rozhodnout, co bude v našem vesmíru či v našich soukromých vesmírech přetrvávat a co nikoliv. Tato volba, respektive míra “svobody” této volby, má však svoje pravidla. A byť to zní jednoduše, často to vůbec  jednoduché není.

Zároveň se však po nás “chce”, abychom byli “v proudu”. Já tomu raději říkám absolutní soulad. Jenže k tomu, abychom dokázali rozlišit, zda tam jsme, či nejsme, jen vědět nestačí. Pro některé z vás: být v proudu neznamená nechat věci plynout a jen se vézt, tzv. mouchy snězte si mě. Být v proudu znamená nechat se nést a tvořit, anebo tvořit s vlnou, tvořit v proudu, tvořit v Souladu. V souladu s tím, co je skutečné. Co je jasné. O čem není sebemenších pochyb.

Na tomto místě bych chtěla uvést jeden příklad, co mě teď napadl. Když řeknu pomáhat chudým.... většina z nás reaguje okamžitě myšlenkou - to je dobré, šlechetné, přínosné, to se má.......  Co to však znamená???? Sami jistě vidíte, že taková pomoc, jak je dneska chápána a prezentována státem, vlastně nikam nevede. Tak jaká je tedy skutečná pomoc??? A proč to vlastně říkám......  Pokud teď chcete můžete si vyzkoušet pocit “v souladu”. Můžete si sami zkusit odpovědět na otázku: Jaká je skutečná pomoc chudým. Jak by měla vypadat. Můžete vyzkoušet několik odpovědí, možná bude i lepší když si je napíšete. A pak se zkuste naladit na každou z těchto odpovědí. Ponořte se do ní. Vnímejte co vaše slova skutečně obsahují. Nechte se jimi chvíli “unášet”. Co cítíte uvnitř sebe. Jaké myšlenky se vám proženou hlavou. Jak se cítí vaše tělo. Je tam absolutní soulad? Absolutní mír? Pocit, že to je přesně ono? Je tam lehkost? Přijetí? Bez podmínek? Cítíte se být tak skuteční?  …......... Pokud ano, už v tuto chvíli tvoříte. Pokud je tam jakékoliv ale, jste uvězněni ve své iluzi. Jste uvězněni ve svých vlastních hranicích.  Když jste v souladu, vše totiž plyne. I vy sami..... A takhle to můžete zkoušet s čímkoliv. Směrem od otázky k odpovědi a od odpovědi ke konání. A můžete to zkoušet a trénovat tak dlouho, než zmizí otázka, než zmizí i odpověď a až zůstane jen konání. Tehdy budete v proudu, tehdy se vy sami stanete proudem.


 

Taky jsem vám  ještě chtěla říct. Jak se mi věci dějí a jak se dějí i mnoho jiným, mám za to, že procházíme velmi zásadním přechodem - předělem, kdy mysl jako taková, samostatně ztrácí smysl. Že mnoho “věcí” již ani nejde popsat slovy, že bez sdílení na jiných rovinách jakoby slova postrádala smysl. Jakoby to byly jen krabičky. O jejich obsahu to ale už příliš nevypovídá. K tomu potřebujeme víc.   Poslední rok nebo i více jsem při komunikaci s některými lidmi velmi intenzivně vnímala, že mezi námi komunikace probíhá, i když mlčíme. Že naše já jsou ve velmi úzkém kontaktu, že si vzájemně sdělují a předávají věci, které potřebují. A že, a to považuji za důležité, se vzájemně léčí. Jistě mnozí z vás, kteří tento článek čtou, řeknou, to je přeci jasné, nebo to se dávno ví. Co jsem tím chtěla říci, bylo to, že věci se mění, že naše vnímání je nekonečné a že to, co dříve bylo jasné a dnes se nám jasné nezdá, může být jen tím, že máme vnímat a vnímáme už jiným způsobem. Také mi přišla myšlenka na mou kamarádku Ivanku, která je velmi vnímavá. A s ní je toto sdílení opravdu často jen beze slov. Prostě to probíhá a obě víme.  Možná se v posledním čase také dostáváte do situací, kdy vám slova k vyjádření vlastně nestačí. Kdy máte pocit, že něco nutně potřebujete říct, ale jakákoliv slova jakoby nejsou k vyjádření “dokonalá”. Pokud se vám to stává, jen to nechte plynout. …..

 

A ještě jednu věc vám musím říct, protože to považuji za velmi důležité. Teď už si nehrajem. Teď se dějí věci skutečné. Dějí se věci, které se nás hluboce dotýkají, které pramení z naší podstaty. Pokud na sobě pracujete dlouhodoběji, možná sami vnímáte ten rozdíl toho, co jste řěšili před rokem a co se vám děje nyní. Vnímám to, jako by to byly poslední vrstvy, které je třeba vyčistit, vysléci, přijmout, uzdravit před tím, než se vyloupne naše pravá podstata ryzích a čistých bytostí. Je na čase se vzdát všeho, co nám brání takovými být. Protože takoví už od podstaty jsme. Ryzí a čistí. To je možná jedno z našich posledních rozhodnutí. Být či nebýt.  Není nic mezi tím. Je to na nás :-)

S láskou i úctou ve vás i tento svět

 

Dáša Bradávková

 

 

Poznámka: Napsáno dne 13.8.2013 ve Fryštáku

Pokud chcete tento text šířit dál, prosím o uvedení zdroje - Dagmar Bradávková, www.esoterika-poradenstvi.cz, včetně poznámky a aktivních odkazů. Děkuji.